main point pankrác

Na Pankráckém Pentagonu vznikla pohledově významná skupina výškových staveb. Krom ní se zde vyskytuje nižší úroveň zástavby o výšce 8 – 12 podlaží, která by měla svým způsobem „protéci“ mezi věžáky a propojit území u ulice Na Pankráci s protějškem ulice Pujmanové. Výstavba Arkád, City Point a City Green Court toto propojení započala a vytvořila u západní strany Arkád městský prostor – „náměstí“, na které by měla přímo navázat navrhovaná budova Main Point Pankrác (MPP). Čtyřicet metrů vysoká kompozice založená na půdorysu pěti zaoblených trojúhelníků se svojí obalovou hranicí přimyká k základnímu rastru ortogonálního systému, který je v území přítomen. Výrazně plasticky tvarovaná fasáda pětice hmot svým půdorysně zakřiveným tvarem nabízí zajímavý a proměnlivý vzhled při pohledu zvenčí. Tento výraz je nezaměnitelný, jasně se odlišující od poněkud unifikovaných plochých prosklených fasád běžných kancelářských objektů. Budova je tímto řešením jednoznačně rozeznatelná od ostatních staveb v lokalitě. Vyzdvižení jedné z pětice hmot (SV nároží) o výšku parteru (respektive její "podříznutí" zespodu) dává jasnou informaci o poloze hlavního vstupu. Horizontální trojdělení fasády vnáší za pomoci dvou průběžných vodorovných negativních spár do kompozice makroměřítko, které odpovídá taktování dělení ostatních objektů v okolí. Takto popsané horizontální členění se odehrává ve vrstvě předsazených prostorových vertikálních stínících lamel, které ve svém předsunutí a v pohledovém součtu vytvářejí definici obalu jednotlivých hmot. Materializace předsazovaných prostorových fasádních prvků předpokládá provedení z ohýbaného AL plechu. Podstatné je, že zvolený materiál musí "umět" tvarování do 3rozměrných bloků a nesmí být příliš těžký (ať už fyzicky nebo pocitově). Cílem je snaha dopřát předsazeným 3D prvkům světle kovový vzhled přesného strojařského výrobku á la ozubené kolo. Formování fasád záměrně upouští od klasického členění na oddělení parteru, těla a střešní vrstvy. Jde cestou zjednodušené abstraktní kompozice, která uvedené členění obsahuje spíše v náznacích. Oproti tomu obálka "pojiva" mezi jednotlivými hmotami - tzn. spojovacích komunikačních krčků je uvažována jako transparentní celoprosklená část opláštění. Odlišnost charakteru hmoty spojovacích krčků, které cílí na transparentnost, tkví i v jejich redukované celkové výšce, jsou navrženy cca o 1m nižší nežli ostatní hmoty. Neopominutelnou plochou (s ohledem na možnost vnímání stavby z okolních výškových budov) je partie střechy. Jde o plnohodnotnou „pátou fasádu“ domu. Je proto koncipována jako intenzivní střešní zahrada a počítá se s umožněním přístupu uživatelů na tyto plochy. Z toho titulu, že střešní krajina neobsahuje prakticky žádné součásti TZB, je využitelnost zahrady opravdu velkorysá. SV hmota je vyzdvihnuta na svazcích šikmých sloupů a na výšku celého přízemí zde vzniká velkorysý krytý předprostor u vstupu do budovy. Exterierový podhled, který kryje zespodu dno SV věže, je navržen jako prakticky zrcadlově lesklá kovová plocha. V kombinaci s umělým osvětlením a vodním prvkem v dlažbě prostoru toto řešení opticky zvyšuje šestimetrovou světlost předprostoru hlavního vchodu.