Z trojice domů v jižním průčelí bloku obtékaného jedním i druhým tahem pražské severojižní magistrály se zadání investora týkalo dvou stávajících objektů a k tomuto základu se přimykala miniparcela přes ulici B. Němcové. Pozemek přesně v ose bloku i mostu, jehož středem ovšem prochází tubus metra. Jasně pro nás vítězily ty varianty, které na onen minipozemek situovaly solitér – nejlépe dům-sochu, zatímco bloku v pozadí ponechávaly regulaci založenou na konci 19. stol. Naše „vážka“, opravdu disponuje dvojicí symetrických, průsvitných polootevřených křídel a dokonce v nepravidelně síťové struktuře předsazené nosné části fasády pracuje s tektonikou odvozenou od konstrukčních siločar hmyzích křídel. Dvojice odklánějících se vykonzolovaných hmot je výslednicí mimo jiné i faktu, že dům obkračuje tubus metra, navíc toto řešení maximalizuje množství přirozeně osvětlené půdorysné plochy. Dům na tomto místě je nejsilněji zažit při příjezdu do centra právě po Nuselském mostě – m. j. i odtud pochází (námi jinak zřídka používaná) symetrie hmotového řešení. Důležitá nám na tomto místě vždy připadala určitá světelná dynamika a noční vnímání takto exponovaného solitérního objektu. Na obíhající čelní plochy obou křídel jsme navrhli světelně proměnlivý kinetický abstraktní obraz posouvající se pomalu vertikálně po celém obvodu pásu. A stávající blok? Zde jsme zůstali u rekonstrukce a zachování nárožního domu, zatímco středový objekt ze 70.let 20.stol. z doby výstavby metra jsme navrhli nahradit novostavbou. Pracovali jsme s motivem předsazeného pláště – průsvitného kovového naohýbaného koberce. Koberce, který se stane chodníkem i vozovkou, předložkou, vyplazeným jazykem města, na který přistane vážka.