Pro zvolené hmotové řešení je důležitý respekt k původní regulaci místa a situaci, kterou vytvořila původní zástavba Plzeňské na jedné straně, dále práce s fenoménem zeleného svahu, na jehož úpatí se pozemek nachází a také navázání na objemy nově proponované zástavby v okolí přemostění Mrázovka/Strahovský tunel. Pracujeme s principem prořezání původního svahu na tři nepravidelně zalamované pruhy hmoty, z nichž dva krajní jsou vyextrudované z plochy pozemku, zatímco prostřední ‚zůstává‘ v podobě zeleného svahu procházejícího novou budovou. Vznikají tak zajímavé vztahy mezi oběma ‚nohavicemi‘, které jsme tak pro rozčlenění a umožnění přístupu světla vytvořili. Strukturování a hierarchizace povrchů této skládanky pracuje s rozlišením svislých plášťů obou křídel, horizontálních řezných ploch střechy či podnože a vnějškové slupky v podobě celoskleněné dvojité fasády obstarávající rovněž krytí atria. Důležitým prvkem návaznosti na nejbližší okolí je pojednání střešní krajiny novostavby. Důsledně se zde držíme konceptu interpretace vytvářených hmot jako opracovaných částí původního zeleného svahu, který má kontinuitu v prostoru nad portálem tunelu, i v navazujícím parku Sacré-coeur. Proto pracujeme se zelenou extenzivní střechou, která místo od místa může obsahovat ostrůvek zeleně intenzivní navázané např. na výstupy na terasy z nejvyšších pater novostavby. Pojednání střech je v tomto případě velmi důležité, pro objekt -díky poloze na dně údolí- je střecha pátou fasádou. Na straně jižní a východní, tzn. směrem k nejvyššímu zdroji hlukového a imisního znečištění a také směrem odkud přichází nejvyšší solární zátěž je vnitřní plášť doplněn o vnější vrstvu celoskleněné předsazené fasády. Tato přidaná odvětrávaná vrstva má jednak zásadní efekt na tepelnou bilanci budovy, dále umožňuje kanceláře přirozeně větrat, účinně stínit a přitom nepřijít o cenné výhledy na město, jaké jiná než prosklená fasáda těžko umožní. Skleněný plášť obstarává rovněž zasklení atria, zde je však proměněn na tepelněizolační jednoplášťovou fasádu. Pohledově významné plochy střechy jsou koncipovány jako zelené mimo jiné s ohledem na skutečnost, že dům svým zasazením do svahu nabízí dostatek méně cenných poloh pro umístění technologií situovávaných obvykle na střechy kancelářských budov.