základní škola stará boleslav

Naše řešení těží z konfigurace území a trojúhelníkovitého tvaru pozemku na okraji města. Vytnutím trojice segmentů jsme stvořili tři komplementární světy. Je to svět veřejného klidového předprostoru komunikujícího s městem na úrovni parteru. Dále svět intimní, bezpečné školní zahrady, věnované zejména mladším dětem. A konečně svět pohybu, sportu, školních a veřejných akcí vázaný na tělocvičnu a venkovní hřiště. Mezi tyto světy není třeba vkládat ploty – odděluje je totiž samotná školní budova. Budova prostupná a vstřícná s elementárně jednoduchou vnitřní organizací. Budova, která svým členěním a formou navenek srozumitelně přiznává, kde probíhá výuka, a kde ostatní aktivity mimo ni. Nahlíženo zvenku má být trochu jedno, ve které ze tří hmotou stvořených náručí se klient školy vyskytuje. Důležité je, že je to vždy široce otevřená náruč. Co se týká umístění navrhované stavby na pozemku, hlavním principem našeho řešení je práce s budovou jako prostředkem rozdělení přilehlého prostoru do tří odlišných světů. Relativně pravidelný trojkřídlý tvar hmoty se téměř dotýká hranic pozemku svými konci, a tak z poskytnutého trojúhelníku vytíná zhruba podobné výseče. Práce s pravidelně rovnoramennou trojnožkou do velké míry potlačuje velikost hmoty vyplývající z objemného programu. Ve většině případů totiž oko kolemjdoucího může vnímat pouze 2/3 celkové hmoty stavby. Takto velká škola bude svým měřítkem vždy v kontrastu k rozdrobené okolní zástavbě. Také proto jsme se rozhodli pracovat s fragmentací hmoty na drobnější elementy. Za stavební jednotku jsme zvolili blok trojice tříd. Takto vytvořené krabičky věšíme na linie komunikací. Vnitřní společné prostory jsou pobytovými prostory mezi boxy přirozeně traktovány. Další intencí řešení bylo co možná potlačit objemnou hmotu tělocvičny. Také z toho důvodu jsme její těleso vtělili dovnitř „vláčku“ tříd jako další (poněkud přerostlý) vagónek. Speciálně u veřejných institucí typu škol jsme stoupenci lapidární čitelnosti a srozumitelnosti organizace budovy. Dovedeme si v tomto směru představit málo řešení, která by po stránce orientace fungovala více intuitivně než námi navržený koncept: náš uživatel vstupuje středem nálevky do centrálního prostoru, odkud se přehledně dostane do všech tří prstů budovy.