Hlavním mottem návrhu je citlivá změna původní funkce historického areálu při respektování stávajících budov kláštera sv. Gabriela, která by měla přispět k celkové obnově původních částí a všech historických prvků. Dalším výrazným motivem je snadnější zpřístupnění areálu z ulice Holečkova a vytvoření nového parteru s kvalitním veřejným prostorem. Celou stávající kompozici kláštera doplňují nové nenápadné hmoty, zakomponované jak v terénu okolí objektu, tak přilnutím ke stávající části a pokračováním typologie rajského dvora. Historie Klášter byl postupně stavěn od roku 1888 v neorománském stylu kongregací beuronských benediktinek. Jako ženský klášter sloužil až do roku 1919, kdy řádové sestry přesídlily do Rakouska. Od té doby objekt využíval poštovní úřad a Česká pošta, od které objekt v roce 2020 zakoupil soukromý investor. Urbanismus V současném stavu je ulice Holečkova ve velké míře pouze kapacitním městským dopravním tahem. Její odosobněný charakter je dán lemováním vysokých kamenných opěrných stěn, které vytvářejí bariéru mezi úrovní chodníku a Kinského zahradou. Novodobá výstavba posledních let v okolí ulice se snaží, v menší či větší míře, reagovat na toto úskalí odstupem uliční čáry objektů a rozšířením uliční fronty pro vybudování fungujícího kvalitního veřejného prostoru se zelení, obchody a službami. V místě kláštera protější domy ustupují natolik, že je zde možné v budoucnu vybudovat veřejný prostor ve formě náměstí, navazujícího jak na zahradu Kinských, tak na park Sacré Coeur a obchodní centrum části Prahy 5 – Anděla. Je snaha realizovat nové pěší propojení z Holečkovy ulice do zahrady Kinských a na Petřín. Architektura Objekt kláštera je vnímán svou velikostí a architektonickým výrazem jako dominanta celé ulice, především jeho nároží na východní straně - kostel sv. Gabriela a na straně západní - dvě věže samotného kláštera. Koncept návrhu se snaží podpořit dominantu kostela vybudováním svahovité zeleně mezi úrovní chodníku a vstupu do kostela, namísto kamenné stěny, která dnes vytváří bariéru a definuje odosobněné prostředí ulice. Tento zelený svah je vnímán jako podstavec kostela, veřejný prostor a prvek spojující obě úrovně terénu. Svou formou naznačuje otevřenost a přístupnost k veřejnosti i okolnímu prostoru. Zároveň je vhodné do ulice prolnout okolní krajinu parků a stromořadí, pro vybudování příjemného prostředí pro člověka. Svah před objektem kostela je v místě ustoupení uliční fronty, v místě nově vznikajícího náměstí, vystřídán novou hmotou portálu, do kterého je integrován hlavní vstup do hotelu s prostorem nabízejícím komerční využití. Tato hmota navazuje na uliční čáru okolních objektů. Bude tedy ustoupená oproti nynější poloze opěrné stěny, aby poskytovala komfortní šířku chodníku před ním. Vstupní portál do hotelu nabízí dostatečně prostorné kryté místo před hlavním hotelovým lobby a svým architektonickým ztvárněním definuje okázalou atmosféru určuje vstupu do hotelu nejvyšší třídy. Design konstrukce portálu se odkazuje na dva zásadní prvky historické budovy kláštera. Stěny z režného zdiva a ustupující segmentovaná ostění okenních a dveřních otvorů. Návrh však tyto esenciální architektonické prvky slepě neopakuje, ale přetváří je v moderní a neotřelou konstrukci. Modifikuje je do nevšedních konstrukcí ze skleněných cihel, rytmizovaných v pravidelných ustoupeních. Je to odkaz nejen na popisované prvky architektury kláštera, ale také na světoznámou tradici českého křišťálového skla. Do skleněných cihel jsou zavedeny individuální světelné zdroje (diody), které mohou portál rozzářit v mnoha barvách. Předpokládáme efekty připomínající dnes tolik oblíbený videomapping na fasádách významných domů. I u dalších nově navrhovaných částí areálu architektura vychází z původních prvků kláštera a je transformována do současných podob 21.století. Hlavními motivy se zde staly okenní a portálová ostění, ubíhající uskakováním do zúžení a zvýraznění tak jednotlivých otvorů. Materiál a měřítko klasických cihel použitých v celém areálu je prvek vyskytující se na novostavbách (nejen na vstupním portálu) ve světlé podobě či podobě skleněné. Hra skla, světla a stínů je důležitým mottem nových hmot, vycházejících z návaznosti na historii kláštera a také na budoucí funkci 5*hotelu. Sklo v různých formách se světelnými efekty se doplňuje s výjimečností luxusu ubytování. Materiál, mající výjimečné postavení a historicky celosvětové renomé je hostům hotelu představován v jeho komplexní formě. Nejen jako individuální designové, či umělecké prvky, ale jako esence celého prostředí hotelu, které jim bude dávat jedineční pocit ubytování v křišťálu... Objekt kostela bude v maximální míře plně zachován jako dochovaný příklad beuronského gesamtkunstwerku a bude využíván pro bohoslužebné, kulturní a společenské účely. Celý areál doplňuje návrh umístění a témat uměleckých děl, které navazují na historii kláštera, tradici skla, motiv nového světla a života celého objektu.