hrobka českých králů

Stavební historie katedrály sv. Víta trvá více než 1000 let. První církevní budovou na tomto místě byla válcová rotunda se třemi až čtyřmi apsidami, stavěná svatým Václavem. Ten byl pohřben do jižní apsidy své rotundy. Ve 12. století byla vystavěna trojlodní románská bazilika s východní i západní kryptou a zachovanou hrobní apsidou sv. Václava, doplněná kapitulním klášterem s ambitem a domem biskupa. Tyto stavby byly odstraněny ve 14. století za císaře Karla IV. a nahrazeny gotickou katedrálou, která byla dokončena do dnešní podoby až v roce 1929. Hrob sv. Václava byl v gotické novostavbě respektován a překryt nádhernou Svatováclavskou kaplí. V ose hlavní lodi katedrály byla vybudována podzemní královská hrobka a nad ní zbudováno za císaře Rudolfa II. v 16. století mramorové mauzoleum s hroby Habsburských císařů. Na sklonku 19. a počátku 20. století probíhala pod vedením architekta Kamila Hilberta renovace a dostavba katedrály, jejíž součástí byly i archeologické vykopávky. Ty pod dnešní gotickou katedrálou odhalily cenné autentické pozůstatky všech předcházejících staveb. Byla prozkoumána Královská hrobka, okolní hroby a samozřejmě podzemí Svatováclavské kaple. Objevy starobylých konstrukcí, podlah, sloupů, omítek a stavebních detailů byly natolik zásadní, že bylo rozhodnuto archeologické vykopávky nezasypat, ale zastropit železobetonovou deskou, osvětlit a zpřístupnit pro veřejnost. Realizace této akce proběhla podle Hilbertova projektu v roce 1929 a zůstala bez podstatných změn až do naší současné úpravy. V letech 1934-36 byla ještě provedena existující art-deco úprava Královské hrobky se sarkofágy podle návrhu Kamila Roškota. Náš projekt opravy se týkal celého veřejnosti přístupného podzemí katedrály sv. Víta. Nejprve došlo k odstranění všech stávajících elektrorozvodů a zastaralého průmyslového osvětlení. Poté se přikročilo k celkovému restaurátorskému ošetření všech původních povrchů s očištěním kamenných prvků pomocí tlakové páry a byla tak obnovena původní barevnost stěn a podlah. Současně archeologové prováděli dílčí výzkumy a přesuny četných fragmentů architektonických článků do depozitáře. Původní kovaná zábradlí, oddělující návštěvníky krypty od nepřístupných partií, byly repasovány a doplněny novými ocelovými prvky s nerezovým roštem. Řada originálních archeologických terénů byla z ochranných důvodů obložena svislými ocelovými konstrukcemi s výplněmi z nerezového roštu a zasypána kamennými oblázky. Veškeré kované uzavírací mříže a pasířský vstup do hrobní komory byly restaurovány do původní podoby a nově zaskleny. Byly doplněny kamenné dlažby a v některých partiích obnoveny románské, gotické a renesanční povrchy včetně malovaných omítek. Železobetonové konstrukce stropů a jejich podpor byly natřeny černou barvou s příměsí slídy, tím došlo k jejich optickému potlačení a zklidnění prostoru. Všechny prostory, včetně vlastní Královské hrobky s nově restaurovanými sarkofágy, jsou osvětleny kvalitními svítidly Erco v kompletně nových rozvodech a trasách. Samostatnou kapitolou opravy podzemí katedrály je nově koncipované odvětrání všech prostor s automatickou regulací proudění vzduchu v závislosti na množství návštěvníků ( TP - ing. Červenák). Speciální vzduchotechnická jednotka byla instalována jako svislá nerezová stéla pod původním zákrytem vstupu do hrobek v ose katedrály. Stéla je koncipována současně jako infopanel se smyčkou videoanimace o stavební historii katedrály a pohřbů českých králů a římských císařů. V lodi katedrály jsou na původní větrací kanálky instalovány větrací komínky z oceli, bronzu a pískovaného skla, které kolem mramorového mauzolea vytváří iluzi velkých svící. Závěrem opravy byly do nově navrženého a z černé leštěné žuly vytesaného sarkofágu pohřbeny pozůstatky Boleslava I. a jeho manželky. Sarkofág je umístěn v podzemí Svatováclavské kaple poblíž místa nálezu obou koster. Hrob bratrovraha je tak v historickém kontextu umístěn v podřízené poloze vůči ostatkům sv. Václava v kapli nahoře. Oprava podzemí katedrály byla dokončena k 700. výročí narození Karla IV. dne 14. 5. 2016.