lesy čr

Základem návrhu hmotového řešení je koncept analogie hospodářského lesa, do jehož pravidelně-nepravidelné struktury je vetknut objem kancelářské budovy. Masivní kmeny stromů zde tvoří prostorovou obdobu rastru, který všichni tak dobře známe. V celé nadzemní části budovy jsou rostlé kmeny zároveň svislou nosnou konstrukcí. Jsou tak jednoduchým „product placementem“ nejdůležitějšího artiklu, se kterým společnost hospodaří. Tvar, který „v lese“ skrytá budova vytíná, může být prakticky jakýkoliv – připadá nám jen logické a přirozené, že je nepravidelný tak, jako bývají nepravidelně rozprostřeny lesní porosty v krajině. Podobně jako v lese je světlo a slunce filtrováno příkrovem větvoví – symbolizovaném abstrahovanou lehkou voštinovou pergolou. A je rovněž cezeno různě se překrývajícími a sčítajícími se kmeny předsunutých stromů. Při pátrání po vhodné definici pro ohraničení takto převyprávěného lesa nám nakonec vytanul na mysli abstrahovaný obrys území ČR. Záměrem nebyla prvosignálně čitelná symbolika, ale spíše náznak a sémantická nadstavba hlavního konceptu jednoznačně založeném na práci s masivními kmeny jakožto analogií lesa. Nakonec nás vlastně překvapilo, jak organicky zapadl zmíněný obrys do tvaru zastavitelného pozemku – dokonce přesně tak, že je dodržena jeho správná orientace vůči světovým stranám. Příběhů zde lze nalézt vícero - nejde jen o symboliku území, na kterém společnost hospodaří, nejhustší četnosti sloupů v okrajích korespondují s povětšinou zalesněným pohraničím apod. Tak, jako vprostřed lesa může člověk natrefit na mýtinu, můžeme v těžišti námi navrhované hmoty nalézt prostor komunikačního a osvětlovacího atria. Vše z programu, co nepotřebuje tolik přirozeného světla je pak skryto do podzemí – do betonového soklu domu. S výhodou je využito klesání terénu tak, že část vedlejších nekancelářských provozů může být ze severu přirozeně osvětlena perforací obnažené obvodové stěny této podstavy. Koncepce úprav terénu, povrchových ploch a zeleně v nejbližším okolí stavby úzce váže na výtvarný koncept. Příchod do budovy by měl být příjemným zážitkem. Jeho svažující se niveleta a zasvěcení pouze pěším umožňuje pracovat zde s vodou (tekoucí i klidnou), kombinací mírně odlišných charakterů zeleně na každé ze stran, vybízí k instalaci prostorových výtvarných objektů. Svahy vyrovnávající zastřešení parkingů jsou prořezané přesnými zářezy otevřených vstupů do parkovišť. Před samotným vchodem pak čeká rozšířené hrdlo s posezením kolem malé vodní hladiny. Kra, ze které vyrůstá les, je vetknuta do roviny valu a obnažena z jihu jen v místě vstupu. Na severní straně však vystupuje z terénu mnohem čitelněji, byť je na mnoha místech opět atakována svahovaným terénem. Ve svahu pak vznikají pobytové zářezy (předzahrádka jídelny, wellness, terasa bytu správce). Hranice mezi budovou a lesoparkem na severu je tenká a je dorůstajícími stromy přirozeně smazávána. Spojení s budovou městských lesů zařizuje mlatová cesta po povrchu střechy parkingů ústící schodištěm do předprostoru hlavního vstupu. Podobně je z exterieru obsloužena ubytovací část budovy.