obecní byty dolní břežany

Naším návrhem se pokoušíme vyjít vstříc historickým stopám a zůstat kontextuální. To v našem pojetí znamená zejména skutečnost, že doplňované stavby navazují na hmotový charakter původních hospodářských ‚přílepků‘ a také nepřevyšují existující hmoty okolních budov. Přístavba ve dvoře je programově koncipována tak, aby se ve vztahu k okolním pozemkům a budovám nezměnilo prakticky nic. Námi navržená členitá struktura pracuje s typologií rodinného domu otevřeného zejména do sebe sama – respektive do zákoutí vložených mezidvorků. Kvalita bydlení tím dle našeho názoru neutrpí – naopak, může se stát velmi pohodlnou a intimní. Domy totiž získávají dostatečné množství privátního venkovního prostoru, neruší se vzájemně a ještě si užívají výhledu na centrální část zahrady. Jejich předchůdce nacházíme v historických sídlech středomoří (například apulijská trulla) i v tuzemském prostředí (Zlatá ulička), ale zejména v analogiích s postupně doplňovanými různorodými hospodářskými přístavky, které se v podobných situacích nacházely snad nejčastěji. Společným jmenovatelem je tu mikroměřítko a nepravidelné tvary vnějškových ‚zbytkových‘ prostor. Převzatou (ale jinak převyprávěnou) volumetrií hmot a pultových střech přimknutých k hranici pozemků, které pak traktujeme rizality hmot obýváků a jejich sedlových střech dosahujeme výjimečné prosvětlenosti a osluněnosti bytových ploch uvnitř – slunečním paprskům objekty nebrání tím, že by sami sobě stínily. Hmotové zásahy do původního historizujícího objektu se týkají jen a pouze střechy. Původní krov, který je na odpis, nahrazujeme krovem novým – rovněž valbovým, ale s vyšší výškou hřebene. Dosahujeme tak lepších parametrů podchodných výšek a efektivnější využitelnosti podkroví. Programově jsme chtěli zachovat co nejautentičtější tvarosloví střechy. To byl důvod, proč jsme nevolili cestu osvětlování půdy doplňováním novotvarů střešních vikýřů. Dokonce i střešní okna by klasický vzhled střechy dle našeho názoru příliš poškodila. Proto jsme volili pro prosvětlení celoobvodové pásové okno ‚prořezávající‘ střechu, které je však z pohledových důvodů kryto jemně perforovanou (zevnitř průhlednou) clonou v rovině střešní krytiny. Klíčovým prvkem pro výraz dvorní stavby je jednolitý plášť budovy. Jde o tradiční krytinu ze štípaných masivních dřevěných šindelů. Tento materiál umožňuje jednak dosáhnout kýženou jednotu povrchu bez rozhraní střecha/stěna a navíc se s ním dá pružně sledovat zaoblený tvar střechy – ať konvexní či konkávní.